Sámi álbmotbeaivi

Sámekonfereansa, masa čoahkkanit miehta Sámi áirasat, mearridii 1992:s ahte guovvamánu 6. beaivve galgá leat oktasaš nationálabeaivi buot sámiide Norggas, Suomas, Ruoŧas ja Ruoššas. Beaivi ávvuduvvui vuosttaš háve 1993:s. Sámi álbmotbeaivi ávvuduvvo vuosttaš sámi riikkačoahkkima muitun. Čoahkkin rahppui Troandimis 6.2.1917. Unjárggas válddii Johan Roska oasi. Son lei nubbi guokte davvisápmelaččas geat oasálasttiiga čoahkkimis. Son lei bargan Ruošša/Suoma rádjárasttildeami boazoguohtunáššiin, ja danin evttohuvvui áirrasin. Su lei lunddolaš válljet, go vuosttaš riikkačoahkkima váldoáššit han ledje boazodoalloáššit.
Máttasámi guovllus ledje lassáneaddji riiddut laski dáža boandaálbmogiin stuorimus áitán sápmelaččaide. Davvin lei sámepolitihkalaš gižžu dáruiduhttima vuostá, fáddá lei sámegiela ja -kultuvrra jávkadeapmi1. Isak Saba (Sápp-Issát) lei guovddážis dán giččus. Okta su bargguin lea min áiggi Sámi nationálalávllán: Sámi soga lávlla. Teavsttas ávvuda son sápmelaččaid gillilis, ráfálaš dáistaleami leahkima ja dohkkeheami ovddas. Sápp-Issát oaivvildii ahte sápmelaččat dárbbašedje oahppat lohkat ja čállit sámegiela, vai máhtte árbevirolaš muitalusaideaset gaskkustit. Ieš čohkkii ja seailluhii ollu luđiid ja muitalusaid Várjjatvuonas, sihke davvisámegillii ja nuortalašgillii2.

Guovvamánu 6. beaivvi 1993:s ávvuduvvui Sámi álbmotbeaivi vuosttaš háve almmolaččat. Álgojagit ledje viehka duođalaš ávvudeamit. Ledje sártnit ollesolbmuid várás, ja daid sisdoallu dávjá áiddostahtii dáistalemiid ja boahttevaš dehálaš ja lossa bargguid maid vel fertii bargojuvvot ovdalgo sápmelaččat sáhtte eallit oktan álbmogin 4 stáhtas. Dađistaga lea beaivi šaddan eanet ahte eanet ávvubeaivin mii ávvuduvvo mánáidgárddiin ja skuvllain. Dávjá lágiduvvo sámi fáddávahkku. 2003 rájes lea Sámi álbmotbeaivi leamaš almmolaš levgenbeaivi. Unjárggas lea šaddan árbevierru ahte bajásšaddanguovddáža mánát ja ollesolbmot lávlot Sámi soga lávlaga olgun dan botta go leavga gessojuvvo stággui. Nu maid dáhpáhuvai 2011:s. Vaikko lei masa 40 buolašgráda, nu buolaš ahte skuvlasáhttu ii johtán, ja lei áibbas eaktodáhtolaš skuvlii boahtit. Liikká lei olles skuvla lávlumin olgun leavgga geasedettiin stággui. Dat, guđet leat bajásšaddan maŋŋá go beaivi ávvuduvvui vuosttaš háve, leat maid bajásšaddan gielddas mii lea oassin sámi giellahálddašanguovllus, mas leat galbbat guokte gillii, sámegieloahpahus ja eará sámegiel fálaldagat. Sii leat bajásšaddan Sámedikkiin, mii ásahuvvui Norgii 1989:s, mas lea báikkálaš kantuvra Vuonnabađas.

Nu mo govain oaidnit, leat máŋgga vuogi čiŋadit. Lea dábálaš gávtti geavahit, ja dalle coggá gávtti mii čájeha soga báikkálaš gullevašvuođa. Lea dohkkehuvvon ahte buohkat geain lea gullevašvuohta Unjárgii, geavahit gávtti, ležžet go dal sápmelaččat vai eai. Eará ávvobiktasat leat dávjá viežžan inspirašuvnna sámi ivnniin ja minstariin. Gođđojuvvon biktasat leat bivnnuhat, nu maiddái boares biktasat mat leat ođđasit hábmejuvvon sámi detáljaiguin ja čiŋaiguin. Danin go dán beaivvi dávjá lea buolaš, de ullobiktasat leat bivnnuhat, ja gehpes biktasat eai oidno nu dávjá dán beaivve.

Máŋgga váhnemiidda lea dehálaš ahte mánát háliidit gávtti geavahit, ja danin ferte gákti leat bivttas mainna mánát sáhttet duhkoraddat, lakcajieŋa borrat ja viegadit. Mánát besset maid mearridit gáktedetáljaid, vai dovdet gullevašvuođa. Earret eará sáhttet mearridit ivnni ja čiŋa, dahje vaikko goarrut gáktái iežas Angrybird-mearkka! Sissel: «Mu mánát ráhkistit gávttiin vázzit. Dalle leat easka čiŋadan, dalle sii leat duođaid fiinnat! Lea nu buorre go sáhttet šaddat bajás dainna dovdduin ahte gákti lea somá.»1

Isak Saba, Sápp-Issát, lea min áigge eanemus dovddusin Sámi soga lávlaga teavstta čállin. Sámekonfereansa 1986 dat mearridii ahte Sámi soga lávlla lea buot sápmelaččaid oktasaš nationálalávllan. Teaksta almmuhuvvui sámegiel áviissas Sagai Muitalægje 1906:s. Sápp-Issát lei dalle válgagiččus, ja son lei čállán sierra sámi prográmma. Son lei maiddái Bargiidbellodaga vuosttaševttohas Nuorta-Finnmárkkus, ja beasai dasto Stuorradiggái sihke bargiid- ja sámeáššiid vuođul1.

Sápp-Issát bođii Reahpenis Unjárggas Várjjatvuona rávttabealde. Son šattai bajás stuorra mánnájoavkkus. Áhčis lei gávpejas Láhtanjárggas, sullii miilla duohken. Issát sihke veahkehii eatnis smávvádoalodoaluin ja áhčis gávpebargguin. Gávppis hárjehalai dárostit kundariiguin, ja son lei maid diehtoáŋgir.Son fidnii stipeandda vázzit Romssa seminára, gos sáhtii šaddat oahpaheaddjin. Doppe lei progressiiva biras, mas ollu digaštallojuvvui giella, namalassii dárogiela nannet dánskkagiela ektui. Lea čielggas ahte Issát inspirerejuvvui dás. Son čálii earret eará reivve sámi mielstudeantasis, Anders Larsenii, sámiid ealas vássánáiggis maid dál berrešii boktit fas čuvgehusbarggu bokte2. Sihke dáža ja suoma nationála lihkadusat inspirerejedje su. Sámi soga lávlagis lea vuoigŋa maid sáhttá buohtastahttit suoma nationála eposain Kalevalain. Issáhii lei nappo lohkanáigi Romssas ealáskahtti, dat atti boahtteáigedoaivaga – maiddái sápmelaččain ledje árvvolaš áššit maid buktit!

Anders Larsen vuođđudii 1904:s sámi áviissa Sagai Muitalægje, mii šattai hui dehálažžan Sápp-Issáha Stuorradiggeválgagiččus. Áviisa lei maid dehálaš jietna dáruiduhttima vuostá, eandalii čálii skuvlla oahpahusvugiid vuostá ja Eananvuovdinlága paragráfa vuostá mii mearridii ahte dušše sii, geat hálle sámegiela árgabeaigiellan, galge beassat eatnama oastit3.

Seamma áigge go Sápp-Issát bargagođii oahpaheaddjin, de nannejuvvui dáruiduhttinpolitihka sápmelaččaid ektui4. Dat dáhpáhuvai go fylka oaččui sierra skuvladirektevrra, Bernt Thomassen, guhte erenoamážit galggai váfistit dárogiela ovdáneami skuvllain, sámegiela ja suomagiela vuostá. Stáhtaráđđi Wexelsen lei ieš válljen Thomassena virgái. Son áinnas háliidii dáža oahpaheaddjiid sámi guovlluide. Eanet go oktii biehttalii Thomassen virgáibidjat sámegielat oahpaheaddjiid sámegielat guovllus. Son vikkai maid hehttet Sápp-Issáha beassat oahpaheaddjin Unjárggas 1905:s, muhto gieldda skuvlastivra doalahii mearrádusas5.

Lei gárra digaštallan Sápp-Issáha ja Thomassena gaskkas. Stuorra oassi digaštallamis dáhpáhuvai čálalaččat, lohkkiidreivviid bokte. Danin leat Sápp-Issáha oaivilat bures duođaštuvvon. Son čállá hui čielgasit dáruiduhttima birra: Jus dáinna oaivvilduvvo, ahte sámi mánát galget oahppat hállat, lohkat ja čállit dárogiela, de son lea áibbas ovtta oaivilis. Muhto jus dát eaktuda ahte sii galget eret bidjat buot sámi ja šaddat dego dážan, de son ii šat čuovo6.
Sápp-Issáha oaidnu guovttegielatvuođas lei ollu eanet ođđaáigásaš go dien áiggi dábálaš oaidnu. Son ákkastalai ahte sihke pedagogihkka ja ieš dáruiduhttinpolitihkka lei boasttugis. Thomassen čuovui 1898’ Wexelsenplakáhta bienasta bitnii. Dát deattuhii ahte sámegiela ja suomagiela sáhtii geavahit dušše dalle go lei duođaid dárbu veahkehan dihte oahppi áddet oahpahusa sisdoalu. Miellasepmosat galggai oahpaheaddji geavahit čájehallanvuogi, jogo áddestallat, čájehallat dahje távválii sárgut. Danin gehččojuvvui ovdamunnin jus oahpaheaddji ii máhttán eará go dárogiela, go dalle ii sáhttán oalgguhuvvot jorgalit. Dát lei Sápp-Issáha mielas vuđolaččat boastut jurddašanmálle. Mánát fertejedje beassat álgit skuvlavázzima dainna gielain maid buoremusat máhtte, ja dasto dađistaga oahppat dárogiela. Sagai Muitalægje oaivvilduvvui ahte sámi mánáid máhttu lei futnon dás rájes go skuvla lei heaitán sámegiela geavaheames7.

Sápp-Issát háliidii ahte sámi mánát galge beassat lohkat ja čállit sihke sámegiela ja dárogiela. Dalle beasašedje dáža kultuvrra oamastit seammás go ohppe maiddái iežas kultuvrra árvvusatnit. Dát lei nu stuorra spiehkastat sosiáladarwinisttalaš jurddašeames man vuođul dáruiduhttinpolitihkka huksii, ahte su vuosttildedje ja bogostahkan dahke. Maŋŋá go lei čohkkán guokte áigodaga 1906-1912 Stuorradikkis bargiid lihkadusa áirrasin, de geassádii Sápp-Issát našuvnnalaš politihkas. Son váljejuvvui sátnejođiheaddjin Unjárggas 1914-1915. 1916 fárrii Várggáide, gos lei oahpaheaddji gitta go jámii 1921. Son golahii asttoáiggis sámi njálmmálaš árbevieru čohkket. Nu mo son lei oahppan dáža ja suoma nationálalihkadusas, de sáhtii gávdnat bálgá álbmoga rámisvuhtii álbmoga iežas kultuvrralaš árbevieru bokte. Son áiddostahtii Várjjaga, muhto danin go eatnis lei nuortalaš, de son čohkkii njálmmálaš árbevieru maiddái nuortalašguovllus8. Ja dáinna leage su árbi maŋit áigái mealgat ollašuhttán su višuvnna: Ahte sámeálbmot galgá leat rámis árbbistis.

Sámi soga lávlla ávvuda sámi álbmoga, mii lea loaktán garra diliid siste, sihke dálkkádaga ja kultuvrra ektui. Lávlaga loahpa lea ráva mii muittuha ahte sápmelaččas lea álo erenoamáš oktavuohta ja geatnegasvuohta iežas eatnamii – Sámi eatnamii. Son deattuha sámi historjjálaš ráfi oainnu, mas birgen ja sávrivuohta leat dat, maid guhkit áiggi mielde gánnáhit.